Nizozemský regulátor navrhuje posuzovat kybernetickou bezpečnost podle výkonu, který firmy mohou na dálku řídit, a chce pro domácí energetická zařízení nezávislou certifikaci podle Aktu o kybernetické odolnosti.
Evropský region Core bude od odpoledne přepočítávat přeshraniční přenosové kapacity podle aktualizovaných dat sítě, což má usnadnit krátkodobý obchod s větrnou a solární elektřinou.
Italští provozovatelé sítí Terna a Snam odhadují, že země do roku 2030 potřebuje 50 GWh nové akumulace ve velkém měřítku, protože solární kapacita dosáhne 82,3 GW a omezování výroby z OZE se stane běžným.
Podle Electric Power Research Institute (EPRI) klesla celosvětově poruchovost lithium-iontových bateriových úložišť o 98 % na nasazený GWh mezi lety 2018 a 2025.
Finský provozovatel přenosové soustavy Fingrid bude v nejslabších částech sítě vyžadovat, aby nové větrné a solární elektrárny uměly stabilizovat síť; požadavek lze splnit bateriemi o výkonu až 30 % elektrárny.
Švýcarská nezisková organizace podporovaná kupujícími s projekty baterií přes 40 GWh zveřejnila volně dostupný vzorový dodavatelský kontrakt pro velkokapacitní akumulaci.
Rakouská revidovaná pravidla síťových tarifů platí od roku 2027 a podporují flexibilní spotřebu, ale poplatky za baterie podle obnovitelných asociací mohou brzdit investice do nových projektů.
Baterie zůstávají klíčové pro energetiku založenou na solární energii; sodíko-iontové technologie mohou omezit závislost na surovinách a baterie mohou sloužit i pro V2G a chytré nabíjení elektromobilů.
Rostoucí zásoby baterií v Evropě by mohly tlačit ceny domácích a komerčních úložišť dolů, zatímco ceny velkokapacitních bateriových systémů zůstanou zhruba stabilní.
Čtyřhodinová bateriová úložiště jsou podle analýzy Wood Mackenzie levnější než plynové špičkové elektrárny v 43 modelovaných trzích, cla však ohrožují krátkodobý růst v USA.